Výroční rozhovor s principálem Luborem Šplíchalem

Home/Novinky/Výroční rozhovor s principálem Luborem Šplíchalem

Výroční rozhovor s principálem Luborem Šplíchalem

Divadlo AQUALUNG slaví 15 let na české divadelní scéně. Čas jako stvořený pro bilanční rozhovor s principálem divadla Luborem Šplíchalem. Tady je!

Proč ses v roce 2006 rozhodl založit Divadlo AQUALUNG?

Divadlo AQUALUNG vlastně stojí na základech Divadla Nablízko, které jsme založili a provozovali se spolužáky už během studia na DAMU. V roce 2005 jsme se z mnoha důvodů rozhodli naši společnou cestu ukončit. Připadalo mi tenkrát škoda nevyužít společné touhy a energie některých kolegů a kamarádů a dohodli jsme se, že budeme s několika představeními dál pokračovat. Založili jsme nové divadlo a pod jeho hlavičkou udělali první premiéru. A pak  už to nějak jelo až dodnes.

Jak bys těch 15 existence zhodnotil? Splnil umělecký život AQUALUNGU Tvá očekávání? Byla to těžká cesta?

Dělat divadlo na této úrovni s profesionálními herci, ale s relativně mizivou finanční podporou úplně lehké nebylo nikdy. Samozřejmě celý provoz ještě zkomplikovala pandemie. Takže, když jsme konečně našli své diváky, velmi rychle jsme je během Covidu ztratili. To, že jsme vydrželi 15 let, považuji za malý zázrak. Daří se to jen díky tomu, že je nám spolu pořád dobře a společně strávený čas na prknech nám stojí za to, abychom divadlo v podstatě dotovali všemi prostředky. Hlavně časem a energií. Postupně přišly rodiny a děti, tak je to čím dál obtížnější. Ale ještě pořád se zdá, že ta naše „klubovna“, jak divadlu občas říkáme, nám za to stojí.

Co se týká uměleckého směřování, pohybujeme se v takovém rámci dvou linií. Jedné více intelektuální, autorské a okořeněné živou hudbou a revuální formou (většinou v režii Ondřeje Lážňovského, který je vlastně takovým kmenovým režisérem) a druhé, která přináší do českých vod velkou dávku pratchettovského anglického humoru (v provedení pokaždé jiným režisérem). Obě linie jsou v souladu a doplňují se.

Jaký vidíš posun během těch uplynulých 15 let?

Jsme za ta léta dobře sehraní, vyhraní, známe se, víme, co od sebe navzájem čekat, což ovšem neznamená, že se mnohdy nepřekvapujeme. Slyšíme na sebe navzájem, děláme společně všechna důležitá rozhodnutí a myslím, že se i velmi respektujeme.  Postupně mezi nás přišli noví herci, se kterými dorazila nová míza. Divadlem za tu dobu prošla řada techniků a produkčních, kteří s námi v současné době tvoří báječný tým. Zkrátka Divadelní továrna na sny.

Na čem je poetika divadla založena? V čem je AQUALUNG jiný?

Poetika našeho divadla se hodně opírá o autorský přístup k herectví, určitou revuálnost, společnou hravost, neprvoplánový humor, fantazii a velmi často i živou hudbu.  To vše doplněné obraznou velkou výpravou. Velmi rád cituji Martina Dusbabu, který říká, že jsme takové podivné generační divadlo. A mně se líbí označení inverzní rodinné divadlo. To znamená, že na rozdíl od klasického rodinného divadla jsme spíše pro dospělé, ale zvládnou nás i děti, což máme zkušenostmi ověřené. Velmi pokorně navazujeme na tradici divadel menších forem jako byl SEMAFOR nebo Osvobozené divadlo, v určitém smyslu i Divadlo Járy Cimrmana. Do našich inscenací se také velmi promítá trvalá fascinace stempunkovou estetikou, která je charakteristická nejrůznějšími ozubenými kolečky, monokly, buřinkami, cylindry, dlouhou dámskou róbou a nejrůznějšími hejblátky.

Jaká je současná cesta AQUALUNGU a kam směřuje v budoucnosti?

V současné době cítíme potřebu vyjadřovat se k vážnějším tématům, i když  většinou humornou formou. Proto jsme zvolili v loňském roce hru bratří Čapků Ze života hmyzu a s ohledem na současný stav společnosti i letošní premiéru pratechettovy Pravdy. Budoucnost vidíme ještě trochu rozmazaně, hodně o ní diskutujeme, ale jak pomalu zrajeme, rýsují s před námi taková témata jako je osobní statečnost, čest nebo obětování se pro druhé nebo velkou myšlenku. Zároveň bychom rádi pro českého diváka objevovali méně známé nebo pozapomenuté autory a tituly sci-fi a fantasy literatury.

Divadlo obecně prožívá nelehké období, proč by měl divák zvolit právě AQUALUNG?

Pro to všechno, co jsem už napsal výše. Hlavně pro jeho jedinečnou poetiku na pražské divadelní scéně.

Za pár dnů, 5. a 6. listopadu, AQUALUNG čeká další premiéra, co bys o ní řekl?

Chystaná premiéra je pro nás jako vždy velkým svátkem. Mám vždy pocit, že jestli zase dojde k tomu, že konečně vystoupíme před lidi, je to takový malý zázrak, že všechny složky a ozubená kolečka do sebe zapadly. Tentokrát jsme další Pratchettovu hru Pravda svěřili skvělému člověku a mladému, leč zkušenému, režisérovi Josefu Kačmarčíkovi. Opět se vracíme do Ank-Morporku, kde se právě rodí investigativní novinařina. Mladý Mikuláš ze Slova se vydává se svým redakčním týmem po stopách údajné vraždy, aby veřejnost mohla poznat pravdu.  Myslím, že téma stále více aktuální.

By |2021-11-01T11:26:09+01:001 listopadu, 2021|Novinky|0 Comments

About the Author:

Leave A Comment